Jak kapka vody v širém moři,

jak živel jež domy boří,

jak včela ve velkém roji,

jako voják v předním voji,

tak – i jinak – cítím se já.

Jak malý chlapec s myslí mladou,

jak postižený s myslí vadou,

jak starý muž co už skomírá,

jako muž jehož duše zmírá,

tak i jinak – cítím se já.

V jednu chvíli volný jak pták,

v druhou zavřen v mysli své pak,

v jednu chvíli svým pánem jsem,

v druhou náhle cizím psem,

takový – i jiný – jsem já.

Jak moře skryté v kapce vody,

jak živlem strhlé zpustlé domy,

jak roj jež chrání svoje včely,

jako zběh jež soudu čelí,

tak – i jinak – cítím se já.

Jak mladá mysl v starém muži,

jak nemoc co mysl souží,

jak srdce jež ve stáří bije,

jako duše co v mrlci žije,

tak – i jinak – cítím se já.

V jednu chvíli jak ptáček v kleci,

v druhou muž se srdcem v pleci,

v jednu chvíli pro jiné žiju,

v druhou sám se za své biju,

takový – i jiný – jsem já.