Omluvte nyní názor můj,

či proti němu vzneste svůj,

byť hledím takhle v lidský svět –

i nechtěl bych já žít moc let.

Vždyť hleďte všichni v oceány,

Hleďte všichni v pevninu,

hleďte na vší mocné pány,

tu hnusnou lidskou spodinu.

Jen díky nim je země naše –

její krásné černé spraše,

její husté staré hvozdy,

její krásné toky vod –

plna všech těch hrozných škod.

Tuhle papír, tamhle flaška,

jak smutná to lidská fraška,

jak hrozný život – hrozný osud,

připravili jsme tu dosud,

pro všechny ty mladší z nás,

nezbyla na ně žádná z krás.